Předbojská sojka

Lídrem kandidátky Spolu pro Předboj je Ondřej Pecha. Co to může znamenat?

Published on

Kandidátky do komunálních voleb 2026 jsou zveřejněny a někoho může překvapit, že v tak malé obci jako je Předboj jsou dokonce tři. Jedna důležitá otázka je ale zodpovězena. Uskupení Spolu pro Předboj povede do komunálních voleb v říjnu 2026 současný místostarosta Ondřej Pecha. Dosavadní starostka a lídryně kandidátky z roku 2022 Dagmar Horevajová už nekandiduje.

Pecha se tak z pozice čísla dvě posouvá otevřeně do čela. Může jít o prosté zaplnění místa po starostce, která se sama rozhodla odejít. Její dopis na rozloučenou však dobrovolný a pokojný odchod příliš nepřipomíná. Horevajová v něm píše o ztrátě vzájemné důvěry, politických střetech, osobních zájmech a mocenských ambicích. "Zajímejte se o to, co má který člověk za sebou, jaké jsou jeho hodnoty, zda umí spolupracovat, zda je pracovitý, čestný a odpovědný," můžeme se dočíst v dopise.

Nabízí se proto i jiná otázka: stal se Ondřej Pecha lídrem teprve v důsledku rozpadu původního vedení obce, nebo o převzetí kandidátky a vedoucí role sám usiloval?

Veřejně dostupné dokumenty samy o sobě nedokazují, že by Pecha odchod starostky připravoval. Ukazují však výsledek: Dagmar Horevajová po čtyřech letech končí a kandidátku, kterou v roce 2022 vedla, nyní přebírá její místostarosta.

Chceme-li odhadnout, co by to mohlo pro Předboj znamenat, musíme se nejprve zeptat, kdo je Ondřej Pecha. Jeho politický životopis je totiž podstatně delší a pestřejší, než by se mohlo zdát podle dnes uváděného „výtvarník a místostarosta obce Předboj“.

Čtvrt století v pražské politice

Ondřej Pecha není komunálním nováčkem, který by svou politickou kariéru zahájil až v Předboji. V politice se pohybuje od začátku devadesátých let. Nejprve působil za Občanské fórum, později vstoupil do ODS.

Politickou kariéru začínal v zastupitelstvu městské části Praha 3, kde zůstal až do roku 2014. Za téměř čtvrt století zde vystřídal funkce zastupitele, radního i místostarosty. Současně postupoval také v politice celého hlavního města. Jeho dlouholeté působení na Praze 3 shrnuje dobový profil serveru Kauza3.

pecha-kauza3 Zdroj: FB profil Kauza3

Mimochodem, všechny zmiňované problematické kauzy lze snadno vyhledat na webu kauza3.cz.

Éra Kolibříků a Mazánků

Do vedení hlavního města vstoupil Pecha za vlády pražské ODS vedené primátorem Pavlem Bémem. V prosinci 2009 byl zvolen radním hlavního města Prahy pro kulturu, památkovou péči, cestovní ruch a volný čas. Stal se tak přímo členem Bémovy rady v závěru období, které si veřejnost spojila především s kauzou Opencard a dalšími spory kolem fungování pražského magistrátu.

Do rady nastoupil v době personálních změn vyvolaných také odchodem náměstkyně primátora Markéty Reedové. Ta svou rezignaci zdůvodnila přístupem vedení města ke kauze Opencard. Její agendu převzal Milan Richter a právě Richterovo dosavadní místo radního pro kulturu připadlo Ondřeji Pechovi. Tehdejší změny ve vedení Prahy popsala Česká televize.

Nešlo o post úředníka na magistrátu, ale o politickou funkci přímo ve vedení metropole. Do Pechovy působnosti patřila spolupráce s kulturními institucemi a podpora kulturních projektů. Jako radní zároveň nesl politickou odpovědnost za návrhy a rozhodnutí města v této oblasti. Rozsah jeho působnosti uvádí oficiální archiv hlavního města Prahy.

Samotné členství v Bémově radě samozřejmě nedokazuje Pechovo zapojení do kauzy Opencard ani do jiného sporného případu této politické éry. Ukazuje však, kam až se v tehdejší pražské ODS vypracoval: nebyl pouze řadovým členem strany nebo lokálním zastupitelem, ale přímo členem vedení hlavního města.

Ani konec Bémovy rady neznamenal konec Pechova politického působení na magistrátu. V prosinci 2011 byl zvolen předsedou klubu pražských zastupitelů ODS. Vystřídal Rudolfa Blažka a stanul tak v čele zastupitelů tehdy nejsilnější pravicové strany v hlavním městě. Do té doby působil jako místopředseda klubu. Česká televize: Pražské zastupitele ODS povede Pecha

V lednu 2012 se navíc stal jedním z místopředsedů pražské ODS. Na Praze 3 dlouhodobě působil po boku tehdejšího předsedy místní ODS Pavla Hurdy, podnikatele a majitele Paláce Akropolis.

Na otázku týkající se jeho vztahu s Pavlem Hurdou odpověděl Pecha v roce 2015 slovy, že kdyby měl Hurda facebookový profil, určitě by jej měl mezi přáteli.

Kdo tedy je politik Ondřej Pecha?

Pechova politická dráha vedla od zastupitelstva jedné městské části přes její radu a místostarostenskou funkci až do Rady hlavního města Prahy, vedení magistrátního klubu ODS a vedení pražské organizace strany.

To není bezvýznamná minulost. Ondřej Pecha nebyl řadovým členem ODS ani pouhou místní politickou figurou. Patřil mezi poměrně vysoko postavené představitele strany v době, kdy pražská ODS ovládala značnou část hlavního města a současně ji provázela řada veřejných skandálů.

Sám Pecha to v roce 2015 popsal slovy, že si členové ODS „sami na sebe nakydali tolik hnoje“. Svůj osobní podíl na konkrétních pochybeních ale pojmenoval podstatně méně přesně. Tvrdil, že se snažil stát na správné straně a upozorňovat na chybná rozhodnutí.

Celý chat s odpověďmi Ondřeje Pechy zveřejnila Kauza3.

Tři městské společnosti a téměř 1,8 milionu za rok

S pražskou politickou kariérou Ondřeje Pechy nebyly spojeny pouze volené funkce. Jako politický zástupce působil také v dozorčích radách tří společností s majetkovou účastí hlavního města:

  • Pražská plynárenská
  • Pražská plynárenská Holding
  • Trade Centre Praha

Podle údajů z jeho majetkového přiznání, které zveřejnily Hospodářské noviny, obdržel Pecha za rok 2009:

  • 1 340 215 korun z Pražské plynárenské
  • 380 033 korun z Pražské plynárenské Holding
  • 64 975 korun z Trade Centre Praha

Celkem šlo o 1 785 223 korun za jediný rok, tedy v průměru téměř 149 tisíc korun měsíčně. Nešlo přitom o jeho odměnu zastupitele či radního, ale o příjmy z členství v orgánech městských společností. Přehled odměn zveřejnily Hospodářské noviny. a Aktuálně.cz.

Dostupné zdroje neuvádějí, že by samotné vyplacení těchto odměn bylo nezákonné. Údaje jsou však důležité pro pochopení Pechova vztahu k politickým nominacím a placeným veřejným funkcím.

Kulturní granty a „Jsme tady, pane Pecho!“

Jednou z nejvýraznějších kapitol Pechova působení na pražském magistrátu byl spor o systém kulturních grantů.

Ještě před svým zvolením pražským radním stál v čele magistrátního výboru pro kulturu a volný čas a předsedal grantové komisi hlavního města. Patřil mezi obhájce systému, jehož součástí byla takzvaná dotace na vstupenku.

Kritici namítali, že plošná dotace mohla směřovat také ke komerčním kulturním projektům, zatímco nezisková divadla, festivaly a další kulturní instituce přicházely o část podpory.

Petenti požadovali zrušení plošné dotace na vstupenku, oddělení podpory neziskové kultury od podpory podnikání a zastavení připravované transformace pražských divadel.

Současně žádali odvolání radního Milana Richtera i Ondřeje Pechy, kterému vyčítali, že se svými rozhodnutími podílel na destabilizaci pražského kulturního prostředí. Úplný text petice Za Prahu kulturní zveřejnil kulturní čtrnáctideník A2.

Petici nakonec podepsalo téměř 30 tisíc lidí.

Spor vyústil 24. dubna 2008 v protest před pražským magistrátem. Jeho účastníci přinesli transparenty s nápisy „Jsme tady, pane Pecho!“ a „Pecho, už jsme tady“. Reagovali tak na Pechovo předchozí vyjádření, že je kolem grantů všechno v pořádku, protože pod okny magistrátu nestojí umělci s transparenty. Kontext protestu a vyjádření jeho organizátorů zachytila Česká televize.

pecha-jsme-tady Zdroj: Facebook; fotografie sdílená na profilu Ondřeje Pechy

Protest se nestal pouze osobním útokem na jednoho politika. Byl veřejnou reakcí na systém rozdělování desítek až stovek milionů korun a na způsob, jakým vedení Prahy odpovídalo na kritiku kulturní veřejnosti.

Primátor Pavel Bém nakonec v červnu 2008 ustoupil. Praha oznámila změnu dotačního systému, zastavení transformace divadel a zrušení již vyhlášených výběrových řízení na ředitele čtyř významných scén. Hlavní požadavky petice - odvolání Richtera a Pechy a oddělení komerčního a neziskového sektoru - však splněny nebyly.

Pechova odveta - čistka ve výboru

Spor o kulturní granty měl také personální dohru. Dne 19. června 2008 Ondřej Pecha jako předseda Výboru pro kulturu a volný čas osobně navrhl odvolání Karla Jecha ze Strany zelených a Jany Ryšlinkové z SNK ED. Oba patřili mezi kritiky tehdejšího grantového systému.

Pecha svůj návrh před zastupitelstvem zdůvodnil „déle trvající diskusí se členy výboru“ a právě proběhlou debatou o kulturní politice. Návrh, aby jeho odvolání stáhl a sporné okolnosti nejprve prověřil kontrolní výbor, nevyslyšel.

Zastupitelstvo nakonec Pechův návrh schválilo 43 hlasy, 13 zastupitelů hlasovalo proti a dva se zdrželi.

Rekonstrukce za 800 milionů a památky spravované ABL

Kulturní granty nebyly jedinou oblastí Pechovy magistrátní působnosti, která vyvolala veřejné pochybnosti. V červenci 2010 Praha vypsala zakázku za přibližně 800 milionů korun na rekonstrukci budovy Nové radnice a Clam-Gallasova paláce na Mariánském náměstí. Celou věc měl jako pražský radní na starosti Ondřej Pecha.

Média upozornila především na mimořádně krátkou lhůtu pro podání nabídek. Praha tendr vypsala 19. července a nabídky požadovala do 19. srpna. Pecha tvrdil, že třicetidenní lhůta je v souladu se zákonem.

Pochybnosti vyvolávala také stomilionová rezerva oproti původnímu odhadu architektů. Pecha podle dobového článku nevysvětlil její důvod ani to, z jakých prostředků Praha rekonstrukci zaplatí. Projekt navíc podle dobového článku nebyl před vypsáním zakázky předložen finančnímu výboru magistrátu. Podrobnosti o zakázce přinesla Česká televize.

Ve stejné době se vedl také spor o správu významných pražských památek. Prašnou bránu, Staroměstskou radnici a Malostranskou a Staroměstskou mosteckou bránu měla nadále provozovat bezpečnostní agentura ABL. Opozice namítala, že kulturní památky nemá spravovat soukromá bezpečnostní firma bez odpovídajících zkušeností a že uzavřená smlouva jí poskytuje příliš volné podmínky.

Pecha tyto námitky odmítal. Tvrdil, že památky nepotřebují pouze průvodce, ale také ochranu, úklid a další služby, jejichž spojení pod jednoho provozovatele je pro město ekonomicky výhodnější. Odmítl rovněž obavy z neúměrného zdražování vstupného. ABL podle tehdejších údajů platila Praze za pronájem památek 55 milionů korun ročně. Spor o správu památek popsala stanice iROZHLAS.

Ani v jednom případě samotná mediální kritika nedokazuje porušení zákona nebo osobní prospěch Ondřeje Pechy. Oba případy ale dokreslují rozsah jeho tehdejší odpovědnosti: jako pražský radní nerozhodoval pouze o kulturním programu, ale podílel se také na rozhodnutích týkajících se významného městského majetku a zakázek v hodnotě stovek milionů korun.

Peníze pro Palác Akropolis

Samostatnou kapitolou byly kulturní granty na Praze 3 a finanční podpora projektů spojených s Palácem Akropolis, jehož majitelem byl dlouholetý představitel místní ODS Pavel Hurda.

V dubnu 2008 rozhodovalo zastupitelstvo Prahy 3 o kulturních grantech v celkové výši přibližně deset milionů korun. Podle tehdejšího rozboru místního serveru Kauza3 měla zhruba polovina této částky směřovat subjektům spojeným s Palácem Akropolis. Kauza3: Rušný den dvojice Hurda–Pecha

Tento údaj pochází z kritického lokálního média, nikoliv z rozhodnutí soudu či kontrolního orgánu. Nelze z něj proto automaticky dovozovat porušení zákona.

Ukazuje však na otázku, která tehdy zaznívala opakovaně: zda o rozdělování veřejných peněz nerozhodoval příliš úzký okruh politicky a osobně propojených lidí.

Pecha působil v místní ODS společně s Pavlem Hurdou. Současně zastával významné pozice v kulturní politice hlavního města a patřil k dlouholetému vedení Prahy 3.

Právě proto je namístě sledovat nejen to, zda byla jednotlivá rozhodnutí formálně schválena, ale také kdo je připravoval, kdo o nich hlasoval a komu veřejné prostředky nakonec připadly.

V chatu z roku 2015 se Pecha argumentem většinového rozhodování bránil také kritice jiných projektů z doby svého působení na Praze 3. Zdůrazňoval, že o nich nerozhodoval sám, ale většina zastupitelů.

To je právně správné. Zastupitelstvo skutečně rozhoduje hlasováním většiny. Politická odpovědnost se však tímto způsobem nerozpouští. Člověk, který sedí v radě, vede výbor nebo zastupitelský klub a podílí se na přípravě návrhů, není pouhým divákem kolektivního rozhodování.

Zkušenost, nebo varování?

Ondřej Pecha může svou minulost oprávněně představovat jako důkaz politických a manažerských zkušeností. Téměř čtvrt století v pražské komunální politice, působení ve vedení Prahy 3, členství v Radě hlavního města a vedení magistrátního klubu ODS skutečně nejsou zanedbatelným životopisem. Proč se ale z "velké politiky" stáhl do ústraní? Pecha se lukrativních funkcí nevzdal najednou. O část přišel po změnách ve vedení Prahy, další zanikly s ústupem ODS z mocenských pozic a svou volenou kariéru na Praze 3 ukončil až nekandidováním v roce 2014. Proč se tehdy rozhodl nepokračovat, veřejně konkrétně nevysvětlil.

Stejná minulost ale otevírá i otázky.

Jak chápe osobní odpovědnost politika za rozhodnutí, která pomáhal připravovat a prosazovat, když se v minulosti odvolával na hlasování většiny? Považuje politické nominace do štědře placených funkcí za přirozenou součást výkonu moci i dnes? Proč dokázal připustit obecné chyby a skandály pražské ODS, ale nedokázal pojmenovat jediný konkrétní vlastní omyl? A především: co ze svého tehdejšího způsobu vykonávání politiky si přinesl do Předboje?

Ještě v roce 2015 se Pecha označoval za „trochu aktivního člena ODS se zájmem o komunální politiku“. Na otázku, zda lze očekávat jeho politický návrat, odpověděl: „Nikdy neříkej nikdy.“

Velká politika pokračuje v Předboj

Jeho oficiální návrat se uskutečnil o sedm let později právě v Předboji. V roce 2022 kandidoval do obecního zastupitelstva. Ze zvolené čtveřice zastupitelů dostal nejméně preferenčních hlasů, navrhl Horevajovou (druhý nejmenší počet hlasů) jako starostku a následně se stal - na její návrh - místostarostou. O další čtyři roky později už stojí přímo v čele kandidátky Spolu pro Předboj. Zda bude v případě volebního úspěchu usilovat také o funkci starosty, zatím z veřejně dostupných informací nevyplývá, ale dá se to předpokládat.

Otázkou proto není pouze to, zda má Ondřej Pecha dostatek zkušeností. Otázkou je také, jakým způsobem je během své předchozí politické kariéry využíval - a co by jejich návrat mohl znamenat pro Předboj.

I proto jsme tento blog nazvali - "Velká politika v malé obci?"

Přečtěte si také